»Moje (nejen) studentské portfolio «

What?
Přednáška se zaměřila na design maturity a schopnost vytvořit business case, který obstojí před vedením, které nemusí být nutně designově zaměřené a znalé.
So what?
Uvědomila jsem si, že nestačí být kreativní – je třeba umět jasně argumentovat a ukazovat dopad designového myšlení. Designová vyspělost firmy ovlivňuje, jak může být design přijat.
Now what?
Při každém návrhu nové služby si připravuji stručný business case, který obsahuje
předpokládané přínosy, náklady, možná rizika a návratnost. Zároveň se snažím si uvědomit a pracovat na vyjádření hodnoty či přínosu, které novým návrhem přináším tak, abych je dokázala vyargumentovat i zákazníkovi.

Zdroje:
● Přednáška, Design business case a organizační vyspělost prakticky, Matěj Káninský,
15.3.2025
● Video, Mike Monteiro, You have been lied to
● Článek, Matěj Káninský, A design system business case & business benefits — the
ultimate guide, 2020, A design system business case & business benefits — the
ultimate guide | by Matěj Káninský | UX Collective
● Příspěvek LI, Matthew K Brown, Building Your Business Case: The 4 + 4 Questios to
Answer,2019, (6) Building Your Business Case: The 4 + 4 Questions to Answer |
LinkedIn

What?
Přednáška přiblížila realitu rozhodování v globálních firmách jako je YouTube.
So what?
Získala jsem nový pohled na komplexnost procesů a důležitost koordinace napříč týmy. Důležitým momentem bylo uvědomění si, že někdy je lepší „zabít miláčka“ – ukončit projekt, který nedává smysl.
Now what?
Vedu si přehled všech běžících aktivit a každé dva tři měsíce hodnotím jejich přínos. Pokud projekt nepřináší výsledky nebo se ukáže jako slepá ulička, nebojím se ho ukončit.

Zdroje:
● Přednáška, Navigating the Corporate Maze, Martin Křivánek, 19.3.2025

What?
Tina představila koncept, podle kterého výzkum nemusí být výlučnou doménou odborníků, ale může (a měl by) být sdílený napříč týmy.
So what?
Tento přístup mě přiměl minimálně přemýšlet o svěření výzkumných aktivit také kolegům bez „formální“ výzkumné expertízy. Důraz je třeba klást na rámce, procesy a bezpečné prostředí, které neprofesionálním výzkumníkům pomohou.
Now what?
Při příští příležitosti připravím jednoduché školení a rámec pro sběr insightů, který mohou využít i kolegové mimo výzkumný tým (v naší firmě s úrovní design maturity 1 to bude samo o sobě výzva :)). Chci je podpořit v tom, aby se sami stávali nositeli dat a potřeb uživatelů - například dělníky ve výrobě mohou v rámci demokratizace dotazovat shift leadeři/mistři místo HR.

Zdroje:
● Přednáška, Demokratizace ve výzkumu, Tina Ličková, 02.04.2025
● Článek, Kara Pernice, Democratize User Research in 5 Steps, 2022,
https://www.nngroup.com/articles/democratize-user-research/
● Portfolio, Tina Ličková,
https://sites.google.com/tink.consulting/welcome/about?authuser

What?
Tato přednáška reflektovala realitu výrobního prostředí, které je vždy limitováno kapacitně i časově.
So what?
Díky ní jsem si uvědomila, jak důležitá je mezioborová spolupráce mezi designem, výrobou, marketingem a obchodem. Nestačí mít skvělý nápad – musí být realizovatelný a přínosný pro všechny zúčastněné.
Now what?
Začala jsem více registrovat pozitivní a konstruktivní myšlení ve vnímání nových výrobních projektů mezi kolegy z výroby či nákupu, pokud jsou zapojení už do úvodních fází plánování těchto projektů. Společně diskutujeme, co je technicky a časově možné, a tím zvyšujeme úspěšnost realizace. Bohužel, protože je produktový management a obchodní oddělení v Německu, málokdy se nám to povede realizovat.

Zdroje:
● Přednáška, Zvyšování service-designové vyspělosti výrobní firmy, Maru Kortanová,
Lenka a Victor Novotný, 16.04.2025
● Web Plastia, 2025 https://www.plastia.eu/

What?
Přednáška mi otevřela oči v tom, že vize není jen formální sdělení, ale aktivní nástroj vnitřní i vnější komunikace.
So what?
Zaujala mě metoda From–To storytellingu. Přesvědčila mě o tom, že vize musí být
srozumitelná a přitažlivá, aby mohla tým sjednocovat a motivovat.
Now what?
Začínám víc používat vizuální storytelling nejen v pracovních projektech, ale také doma. 😀 Svou vizi přetavím do příběhu, který má jasný začátek (kde jsme teď), přechod (co měníme) a konec (kam směřujeme). Vizuální storytelling je dobře uchopitelný pro různé věkové kategorie.

Zdroje:
● Přednáška, Eperience Vision, Jiří Jeřábek, 30.04.2025
● Článek, The 3 Steps for Creating an Experience Vision, Jared M. Spool, 2018,
https://jmspool.medium.com/the-3-steps-for-creating-an-experience-vision-35f9d6ce378b

What?
Přednáška mě zaujala především myšlenkou, že vedení lidí lze chápat jako designový
proces.
So what?
Tento přístup mě přiměl přehodnotit styly vedení týmů, se kterými mám zkušenosti.
Uvědomila jsem si, že nástroje jako stakeholder mapping, hloubkové rozhovory nebo
facilitované workshopy nejsou omezené pouze na návrh služeb, ale dají se velmi efektivně využít i při týmové práci a řešení konfliktů.
Now what?
Ve své praxi plánuju aplikovat metody service designu nejen při vedení týmu, ale i při
komunikaci s kolegy z ostatních oddělení. S novými projekty jsem se rozhodla vždy začínat s mapováním stakeholderů a aktivně používám brainwriting při generování nápadů v týmu.
Zdroje:
● Přednáška, I v řízení lidí fungují designové metody, Jan Murin, 14.05.20

What?
Pracovala jsem v týmu s Jirkou a Juditou. Nejvíce jsem se zapojovala při formulování
reflexí, hledání návaznosti na naši praxi a propojování témat z přednášek.
So what?
Skupinová spolupráce pro mě byla silně obohacující. Oceňuji otevřenost a možnost
diskutovat i nejistoty nebo odlišné názory. Uvědomila jsem si, že v různorodém týmu může každý přinést jiný typ hodnoty – někdo systém, někdo zkušenost, někdo kritický pohled.
Now what?
Do budoucna bych potřebovala více času na sladění myšlenkových map a společný
brainstorming. Každý z nás pracuje se svými myšlenkami trochu jinak. Jsme i jinak zdatní v konkrétních oblastech service designu a máme jiné zkušenosti, tudíž jedna společná myšlenková mapa byla někdy výzva. Jinak bych neměnila nic – spolupráce s Juditou a Jirkou byla respektující, efektivní a lidská.

Kurz mi přinesl nejen nové nástroje a zdroje, ale především v mnoha ohledech změnu mindsetu. Uvědomila jsem si, že design není jen o vizuálním výstupu – je to způsob myšlení, rozhodování a práce s lidmi. Do budoucna chci být nejen „nositelkou nápadů“, ale také tím, kdo tyto nápady dokáže přesvědčivě komunikovat, argumentovat a společně s ostatními dotáhnout do praxe.