Anglická gramatika pro začátečníky i pokročilé

Někteří z vás tuší, že existuje Společný evropský jazykový rámec, který mimo jiné stanoví, jakou gramatiku a do jakého detailu by student jazyka měl zvládnout na konkrétní jazykové úrovni.

Společný evropský jazykový rámec (Common European Framework of Reference for Languages, CEFR) je mezinárodní klasifikace jazykových znalostí, kterou vytvořila Rada Evropy. CEFR stanoví jednotný rámec pro popis a hodnocení jazykových znalostí a dovedností v evropských jazycích. Rámec se skládá z šesti úrovní znalostí: A1, A2, B1, B2, C1 a C2.

Úrovně A1 a A2 jsou základní úrovně, které se vztahují k základním jazykovým znalostem a dovednostem, jako je schopnost komunikovat v běžných každodenních situacích. B1 a B2 jsou střední úrovně, které se vztahují k schopnosti komunikovat v různých situacích a účastnit se složitějších diskusí. C1 a C2 jsou pokročilé úrovně, které se vztahují k schopnosti komunikovat efektivně v angličtině a účastnit se složitých jazykových aktivit.

CEFR se používá jako referenční rámec pro výuku jazyků, certifikace jazykových znalostí a pro hodnocení jazykových znalostí v rámci různých programů a projektů. Je to jednotný systém, který umožňuje srovnávat jazykové znalosti napříč různými zeměmi a programy.

A proč se o CEFR zmiňuji? Je to jednoduché. Většina učebnic, jazykovek a certifikovaných institucí učí gramatiku na základě Společného evropského jazykového rámce, takže chtě nechtě, většina studentů se s náloží gramatiky podle CEFR už setkala.

Rozdělení do úrovní má své výhody i nevýhody. Velkou výhodou je bezesporu to, že pokud se člověk učí cizí jazyk sám, pak mu CEFR poskytne základní vodítko či osnovu, jak postupovat a postupně se prokousávat gramatikou. Většina online testů znalostí také vychází z tohoto rámce, a proto vám po otestování se ‚vyplivne‘ informaci, do jaké jazykové úrovně ‚patříte‘. O tom, jakou reálnou vypovídající hodnotu online testy mají, vám řeknu v nějakém dalším článku, protože to je zajímavé téma.

CEFR nám všem gramatiku servíruje v pořadí a množství, které je univerzální pro studenta angličtiny, jehož rodný jazyk je španělština, řečtina nebo čeština a neohlíží se na nejčastější zádrhele, které souvisí právě s našim rodným jazykem.

Mezi nevýhody CEFR řadím to, že mnoho studentů bere tento společný jazykový rámec jako mantru a nechce si například připustit, že online test bez zpětné vazby profesionála nedává moc jasný obrázek toho, jak dobře cizí jazyk ve skutečnosti ovládá. Další nevýhodou, kterou vnímám jako zkušený lektor a mentor angličtiny je ten, že konkrétní prvky gramatiky na konkrétních jazykových úrovních tak, jak jdou po sobě, jsou pouze určitým kompromisem, aby se jazykovému vzdělávání dal univerzální rámec. Nehledí se už na specifika rodného jazyka studenta, který se cizí jazyk učí a tudíž ani nemůže odrazit body, ve kterých se například Čech nebo Slovák nejčastěji ‚sekne‘. CEFR nám všem gramatiku servíruje v pořadí a množství, které je univerzální pro studenta angličtiny, jehož rodný jazyk je španělština, řečtina nebo čeština a neohlíží se na nejčastější zádrhele, které souvisí právě s našim rodným jazykem.

Podle mého průzkumu, který proběhl vloni na podzim, se začátečníci i pokročilí studenti nejvíc trápí s GRAMATIKOU. Začátečníci často uváděli, že je gramatiky opravdu hodně a dřív nebo později se začali v přemíře informací ztrácet. Pokročilí zase uváděli, že mají v gramatice hokej, neumí naučenou gramatiku použít a také, že se neorientují v anglických gramatických časech (zejména v těch složitějších).

Člověk by si řekl, že gramatika může být problém, když s angličtinou začínám, protože je toho opravdu hodně, ale ve vyšších úrovních už přeci najdu systém a učím se postupně, takže gramatika nemusí být největším trápením.

Většina pokročilejších studentů (od úrovně B1) podcení základní gramatiku, kam spadají i gramatické časy.

Většina pokročilejších studentů (od úrovně B1) podcení základní gramatiku, kam spadají gramatické časy. V angličtině jich je 12. Mnoho lidí se setká hned na začátku se základními časy – přítomný, minulý a budoucí prostý, které vesměs chápou a jsou jim jasné. Pak přijde první průběhový čas – přítomný a stále si říkáme, že to je jednoduché a rozumíme tomu. Jakmile ale přijde minulý a budoucí průběhový čas nebo další ze 4 přítomných časů, třeba předpřítomný, tak ztrácíme pevnou půdu pod nohama. Ale ani to nás nepřiměje vrátit se na začátek a pořádně zvládnout základy, a to i prakticky, tedy že naprosto automaticky a bez přemýšlení a překládání dokážu použít základní gramatické časy ve svém projevu.

Na co se v gramatice soustředit, abych se v ní postupem času neztrácel/a, ale naopak postupně stavěl/a stabilní gramatický základ, o který se v pokročilé úrovni mohu opřít?

Zvládni slovosled a strukturu anglické věty v kladné, záporné i otázce.

Zvládni tvorbu a strukturu 12 anglických gramatických časů. Ano, všech 12 časů tvoří ZÁKLAD ANGLICKÉ GRAMATIKY. Není nutné se všechny časy učit najednou, ale na začátku je důležité si zafixovat a zautomatizovat strukturu časů. Vychytat si společné znaky, najít logické souvislosti a zařadit správné tempo, kterým budete postupovat od jednoduchých ke složitějším časům. 12 anglických časů jsou tou pomyslnou červenou nití, která spojuje anglickou gramatiku.

Co je ta pomyslná červená niť, kterou se vyplatí sledovat, abys v angličtině měl/a výsledky a stále se posouval/a dál?

Jsou to anglické časy. Proč? Protože sloveso v angličtině má mnoho různých forem, které umožňují specifikovat různé aspekty času, ve kterém se událost odehrává. Například minulý čas se používá k označení události, která se stala v minulosti, zatímco budoucí čas se používá k označení události, která se bude dít v budoucnosti. Existuje také rozdíl mezi průběhovým a prostým časem, přítomným, minulým a budoucím, které se liší ve svém způsobu popisu události a další. Tyto různé časy umožňují angličtině vyjádřit složité časové vztahy mezi událostmi, což je důležité pro plné a přesné vyjádření myšlenek.

Když pochopíš časy v angličtině, tak zjistíš, že z časů vychází další gramatika a porozumění dalších gramatických jevů, jako trpný rod, podmínkové věty nebo časová souslednost. Je to všechno propojené, ale základem POROZUMĚNÍ, MLUVENÍ a vůbec ZVLÁDNUTÍ ANGLIČTINY NA KOMUNIKATIVNÍ ÚROVNI vychází právě z 12 gramatických časů.

ZVLÁDNI 12 ANGLICKÝCH ČASŮ a odpíchni se z věčného startu

• tato výzva je určená pro Čechy a Slováky, protože se zaměřuje na nejčastější zádrhele, na které čeští a slovenští studenti při studiu angličtiny naráží a nedokáží se pohnout z místa
• 12 časů přehledně, jasně a polopaticky, bez zbytečných omáček
• 12 časů tak, abys je dokázal/a ihned použít a budeš chápat, proč se některé časy používají víc a některé méně a jak ti pomůže znát systém přítomných, minulých a budoucích časů
• Video lekce, tištěné materiály, vizuální mapy a přehledy pro efektivní učení se
• VÍC O KURZU ZAMĚŘENÉM NA KOMPLETNÍ ZVLÁDNUTÍ 12 ČASŮ NAJDEŠ ZDE